The Day That Was – 05 Aug 2022

  1. Commonwealth Games 2022:
  • Bajrang Puniya has won his third consecutive Commonwealth Games medal. Bajrang Puniya clinched the Gold medal in 65 kg wrestling at CWG, 2022.
  • Anshu Malik has won Silver medal in 57 kg wrestling at Commonwealth Games, 2022.
  • Sakshi Malik has won Gold medal in 62 kg wrestling at Commonwealth Games, 2022.
  • Sudhir has won Gold Medal in para powerlifting men’s heavyweight event at Commonwealth Games 2022.
  • M. Sreeshankar has won Silver medal in Men’s long jump at the CWG 2022 in Birmingham. It is after decades that India has won a medal in Men’s long jump at the CWG.

कॉमनवेल्थ गेम्स 2022:

  • बजरंग पुनियाने राष्ट्रकुल स्पर्धेत सलग तिसरे पदक जिंकले आहे. CWG, 2022 मध्ये बजरंग पुनियाने 65 किलो कुस्तीमध्ये सुवर्णपदक जिंकले.
  • कॉमनवेल्थ गेम्स 2022 मध्ये अंशू मलिकने 57 किलो कुस्तीमध्ये रौप्य पदक जिंकले आहे.
  • साक्षी मलिकने कॉमनवेल्थ गेम्स 2022 मध्ये 62 किलो कुस्तीमध्ये सुवर्णपदक जिंकले आहे.
  • सुधीरने कॉमनवेल्थ गेम्स 2022 मध्ये पॅरा पॉवरलिफ्टिंग पुरुषांच्या हेवीवेट स्पर्धेत सुवर्णपदक जिंकले आहे.
  • एम. श्रीशंकरने बर्मिंगहॅम येथे CWG 2022 मध्ये पुरुषांच्या लांब उडीत रौप्य पदक जिंकले आहे. अनेक दशकांनंतर भारताने CWG मध्ये पुरुषांच्या लांब उडीत पदक जिंकले आहे.
  1. Pharmacopoeia Commission for Indian Medicine:
    The Government of India has established Pharmacopoeia Commission for Indian Medicine & Homoeopathy (PCIM&H), as a subordinate office under Ministry of Ayush by merging Pharmacopoeia Commission of Indian Medicine & Homoeopathy (PCIM&H) and the two central laboratories namely Pharmacopoeia Laboratory for Indian Medicine (PLIM), Ghaziabad and Homoeopathic Pharmacopoeia Laboratory (HPL) vide gazette dated 6th July, 2020).

The Commission is engaged in development of Pharmacopoial Standards for Ayurvedic, Unani, Siddha & Homoeopathic drugs. Further, PCIM&H is also acting as Central Drug Testing cum Appellate Laboratory for Indian systems of Medicine & Homoeopathy.

Ministry of Ayush has implemented Central Sector Scheme AYUSH Oushadhi Gunvatta Evam Uttpadan Samvardhan Yojana (AOGUSY). The objectives of the Scheme are as under:
i. To enhance India’s manufacturing capabilities and exports of traditional medicines and health promotion products under the initiative of Atmanirbhar Bharat.
ii. To facilitate adequate infrastructural & technological upgradation and institutional activities in public and private sector for standardization, quality manufacturing and analytical testing of Ayush drugs & materials.
iii. To strengthen regulatory frameworks at Central and State level for effective quality control, safety monitoring and surveillance of misleading advertisements of Ayush drugs.
iv. To encourage building up synergies, collaborations and convergent approaches for promoting standards and quality of Ayush drugs & materials.

भारतीय औषधांसाठी फार्माकोपिया आयोग:
फार्माकोपिया कमिशन ऑफ इंडियन मेडिसिन अँड होमिओपॅथी (PCIM&H) आणि फार्माकोपिया लॅबोरेटरी फॉर इंडियन मेडिसिन (PLIM)गाझियाबाद आणि होमिओपॅथिक फार्माकोपिया प्रयोगशाळा (HPL) या दोन केंद्रीय प्रयोगशाळांचे विलीनीकरण करून भारत सरकारने आयुष मंत्रालयाच्या अधीनस्थ कार्यालय म्हणून भारतीय औषध आणि होमिओपॅथी (PCIM&H) साठी फार्माकोपिया आयोगाची स्थापना केली आहे. ), 6 जुलै 2020 च्या राजपत्राद्वारे).

आयोग आयुर्वेदिक, युनानी, सिद्ध आणि होमिओपॅथिक औषधांसाठी फार्माकोपियल मानके विकसित करण्यात गुंतलेला आहे. पुढे, PCIM&H भारतीय औषध आणि होमिओपॅथी प्रणालींसाठी केंद्रीय औषध चाचणी कम अपील प्रयोगशाळा म्हणून देखील काम करत आहे.

आयुष मंत्रालयाने केंद्रीय क्षेत्र योजना आयुष औषधी गुणवत्ता इवम उत्पदन संवर्धन योजना (AOGUSY) लागू केली आहे. योजनेची उद्दिष्टे खालीलप्रमाणे आहेत:
i आत्मनिर्भर भारत या उपक्रमांतर्गत भारताची उत्पादन क्षमता आणि पारंपारिक औषधे आणि आरोग्य संवर्धन उत्पादनांची निर्यात वाढवणे.
ii आयुष औषधे आणि सामग्रीचे मानकीकरण, दर्जेदार उत्पादन आणि विश्लेषणात्मक चाचणीसाठी सार्वजनिक आणि खाजगी क्षेत्रातील पुरेशा पायाभूत सुविधा आणि तांत्रिक सुधारणा आणि संस्थात्मक क्रियाकलाप सुलभ करण्यासाठी.
iii आयुष औषधांच्या दिशाभूल करणाऱ्या जाहिरातींवर प्रभावी गुणवत्ता नियंत्रण, सुरक्षा निरीक्षण आणि पाळत ठेवण्यासाठी केंद्र आणि राज्य स्तरावर नियामक फ्रेमवर्क मजबूत करणे.
iv आयुष औषधे आणि सामग्रीची मानके आणि गुणवत्तेला प्रोत्साहन देण्यासाठी समन्वय, सहयोग आणि अभिसरण निर्माण करण्यास प्रोत्साहित करणे.

  1. Time limit slashed for the testing process of tractors used for farming:
    The Union Ministry of Agriculture and Farmers Welfare has reduced the time limit for the testing process of tractors used for Agriculture from nine months to just 75 working days. This development comes as a big gift for the Agriculture sector during the celebration of the “Azadi Ka Amrit Mahotsav” on 75th year of India’s Independence.

शेतीसाठी वापरल्या जाणाऱ्या ट्रॅक्टरच्या चाचणी प्रक्रियेसाठी वेळेची मर्यादा कमी करण्यात आली आहे:
केंद्रीय कृषी आणि शेतकरी कल्याण मंत्रालयाने शेतीसाठी वापरल्या जाणार्‍या ट्रॅक्टरच्या चाचणी प्रक्रियेची मुदत नऊ महिन्यांवरून केवळ 75 कामकाजाच्या दिवसांवर आणली आहे. भारताच्या स्वातंत्र्याच्या 75 व्या वर्षी “आझादी का अमृत महोत्सव” साजरा करताना ही विकास कृषी क्षेत्रासाठी एक मोठी भेट आहे.

  1. Partnership between ICRISAT and ICAR for Water Management:
    The ICAR-ICRISAT collaborative work plan (2019-2023) includes three research projects. Major focus of one of these projects is the genetic improvement of grain legumes (Gram, Arhar and Groundnut) and dryland cereals (Jowar, Bajra and Ragi) for enhancing their productivity potential, adaptation and quality traits. A collaborative project on improving Bajra diversity in drought prone environment has been completed in September 2021. The ICRISAT works with several ICAR institutes for possible collaboration to improve the productivity of dryland through application of science-based rainwater harvesting and management technologies.

जल व्यवस्थापनासाठी आंतरराष्ट्रीय अर्ध-शुष्क कटिबंधातील पीक संशोधन संस्था(आयसीआरआयएसएटी) आणि भारतीय कृषी संशोधन संस्था (आयसीएआर)मध्ये भागीदारी:
भारतीय कृषी संशोधन संस्था (आयसीएआर)- आंतरराष्ट्रीय अर्ध-शुष्क कटिबंधातील पीक संशोधन संस्था(आयसीआरआयएसएटी) सहयोगी कार्य योजनेमध्ये (2019-2023) तीन संशोधन प्रकल्पांचा समावेश आहे . शेंगा असलेली धान्ये (हरभरा, तुरी आणि भुईमूग) आणि कोरडवाहू तृणधान्ये (ज्वारी, बाजरी आणि नाचणी) यांची उत्पादक क्षमता, जुळवून घेण्याची क्षमता आणि परिणाम तसेच गुणवत्ता वैशिष्ट्ये वाढविण्यासाठी या पिकांचा जनुकीय विकास , यापैकी एका प्रकल्पाच्या केंद्रस्थानी आहे. अवर्षणप्रवण वातावरणात बाजरीच्या विविध जाती विकसित करण्यासाठी एक सहयोगी प्रकल्प सप्टेंबर 2021 मध्ये पूर्ण झाला आहे.विज्ञान-आधारित पर्जन्य जलसंचयाच्या माध्यमातून आणि व्यवस्थापन तंत्रज्ञान वापरून कोरडवाहू क्षेत्राची उत्पादकता सुधारण्याच्या अनुषंगाने संभाव्य सहकार्यासाठी आयसीआरआयएसएटी अनेक आयसीएआर संस्थांसोबत कार्यरत आहे.

  1. MSP benefits and its concerns:
    The NITI Aayog (erstwhile Planning Commission) has conducted a study entitled “Efficacy of Minimum Support Prices on farmers”, in 2016. The study has found, among other things, that MSP declared by the Government has encouraged 78% of the farmers covered under the study for adopting improved methods of farming such as high yielding varieties of seeds, organic manure, chemical fertilizer, pesticides and improved methods of harvesting etc.

Government extends price support for paddy and wheat through the Food Corporation of India (FCI) and State Agencies. Under this policy, whatever food grains are offered by farmers within the stipulated period & conforming to the specifications prescribed by Government are purchased at MSP by the State Government agencies including FCI for Central Pool.

Additionally, Oilseeds, pulses and copra of Fair Average Quality (FAQ) are procured from registered farmers under Price Support Scheme of the Umbrella Scheme of Pradhan Mantri Annadata Aay SanraksHan Abhiyan (PM-AASHA), as per its prescribed guidelines.

The Union Budget for 2018-19 had announced the pre-determined principle to keep MSP at levels of one-and-half times of the cost of production. Accordingly, Government has increased the MSPs for all mandated Kharif (including wheat), Rabi and other commercial crops with a return of at least 50 per cent over all India weighted average cost of production from the agricultural year 2018-19.

एमएसपी फायदे आणि त्याच्या चिंता:
नीती आयोगाने (माजी नियोजन आयोग) २०१६ मध्ये “शेतकऱ्यांच्या किमान आधारभूत किंमतींची उपयुक्तता” या शीर्षकाचा अभ्यास केला आहे. इतर गोष्टींबरोबरच या अभ्यासात असे दिसून आले आहे की, सरकारने जाहीर केलेल्या एमएसपीपैकी 78% लोकांनी शेतकऱ्यांना प्रोत्साहित केले आहे. बियाणे, सेंद्रिय खते, रासायनिक खते, कीटकनाशके आणि चांगल्या कापणीच्या पद्धती इत्यादी चांगल्या शेती पद्धती विकसित करण्यासाठी हा अभ्यास करण्यात आला आहे.

फूड कॉर्पोरेशन ऑफ इंडिया (एफसीआय) आणि राज्य एजन्सीच्या माध्यमातून सरकार धान आणि किंमतींसाठी किंमतींना आधार देते. या धोरणांतर्गत शेतकऱ्यांनी जे काही धान्य विहित मुदतीत देऊ केले आहे आणि सरकारच्या सुचविलेल्या अर्थानुसार, ते एफसीआय आणि राज्य सरकारच्या एजन्सीद्वारे एमएसपीवरील केंद्रीय पूलसाठी खरेदी केले जाते.

शिवाय, अंबरिला योजनेच्या किंमतीला आधार देण्यासाठी डेटा आये सूर्य रक्षा अभियान (पीएम-एएचए) मधील प्रधानमंत्री यांच्या योजनेंतर्गत नोंदणीकृत शेतकऱ्यांकडून योग्य सरासरी गुणवत्तेचे (एफएक्यू) बियाणे, डाळी आणि खोप्राची खरेदी केली जाते.

केंद्रीय अर्थसंकल्प 2018-19 मध्ये, एमएसपी उत्पादन खर्चाच्या 1.5 पट ठेवण्यासाठी पूर्व-निर्धारित अधिग्रहणाची घोषणा करण्यात आली होती. त्यानुसार, सरकारने सर्व अनिवार्य खरीप (गहू), रब्बी आणि इतर व्यावसायिक पिकांसाठी किमान आधारभूत किंमतीत वाढ केली, ज्यात कृषी वर्ष 2018-19 पासून सर्व भारतीय सरासरी उत्पादन खर्चाच्या किमान 50% आहे. ची परतफेड आहे.

  1. Smart Farming:
    Government is promoting adoption of smart farming methods through the use of technology and innovation in the agriculture sector in the country.

Government is implementing a Digital Agriculture Mission (DAM) which includes India Digital Ecosystem of Agriculture (IDEA), Farmers Database, Unified Farmers Service Interface (UFSI), Funding to the States on the new Technology (NeGPA), Revamping Mahalanobis National Crop Forecast Centre (MNCFC), Soil Health, Fertility and profile mapping.

Under the NeGPA programme funding is given to State Governments for Digital Agriculture projects using emerging technologies like Artificial Intelligence and Machine Learning (AI/ML), Internet of Things (IOT), Block chain etc.

Adoption of drone technologies is being done.

To promote smart farming, the Government promotes Startups in the Agriculture sector and nurtures agri-entrepreneurs.

The Per Drop More Crop component of the Pradhan Mantri Krishi Sichai Yojana (PMKSY-PDMC) aims to increase water use efficiency at the farm level through micro irrigation technologies, i.e., drip and sprinkler irrigation systems.

The GoI started eNAM (National Agriculture Market), an electronic trading portal which creates networks between the existing Agricultural Produce Market Committee (APMC) mandis for the farmers.

स्मार्ट शेती:
सरकार देशातील कृषी क्षेत्रात तंत्रज्ञान आणि नावीन्यपूर्ण वापराद्वारे स्मार्ट शेती पद्धतींचा अवलंब करण्यास प्रोत्साहन देत आहे.

सरकार डिजिटल अॅग्रीकल्चर मिशन (DAM) राबवत आहे ज्यात इंडिया डिजिटल इकोसिस्टम ऑफ अॅग्रिकल्चर (IDEA), शेतकरी डेटाबेस, युनिफाइड फार्मर्स सर्व्हिस इंटरफेस (UFSI), नवीन तंत्रज्ञानावर राज्यांना निधी (NeGPA), महालनोबिस नॅशनल क्रॉप फोरकास्ट सेंटर सुधारणे (MNCFC), मृदा आरोग्य, सुपीकता आणि प्रोफाइल मॅपिंग यांचा समावेश आहे.

NeGPA कार्यक्रमांतर्गत कृत्रिम बुद्धिमत्ता आणि मशीन लर्निंग (AI/ML), इंटरनेट ऑफ थिंग्ज (IOT), ब्लॉक साखळी इत्यादीसारख्या उदयोन्मुख तंत्रज्ञानाचा वापर करून डिजिटल कृषी प्रकल्पांसाठी राज्य सरकारांना निधी दिला जातो.

ड्रोन तंत्रज्ञानाचा अवलंब केला जात आहे.

स्मार्ट शेतीला चालना देण्यासाठी, सरकार कृषी क्षेत्रातील स्टार्टअपला प्रोत्साहन देते आणि कृषी-उद्योजकांचे पालनपोषण करते.

प्रधानमंत्री कृषी सिचाई योजनेच्या (PMKSY-PDMC) प्रति ड्रॉप मोअर क्रॉप घटकाचे उद्दिष्ट शेत स्तरावर सूक्ष्म सिंचन तंत्रज्ञान, म्हणजेच ठिबक आणि तुषार सिंचन प्रणालीद्वारे पाणी वापर कार्यक्षमता वाढवणे आहे.

GoI ने eNAM (नॅशनल अॅग्रिकल्चर मार्केट) सुरू केले, एक इलेक्ट्रॉनिक ट्रेडिंग पोर्टल जे शेतकऱ्यांसाठी विद्यमान कृषी उत्पन्न बाजार समिती (APMC) मंडईंमध्ये नेटवर्क तयार करते.

  1. Crop Insurance Schemes:
    National Crop Insurance Portal (NCIP) is the only source of enrolment for Pradhan Mantri Fasal Bima Yojana (PMFBY), on which farmer applications from various designated sources including banks/financial institutions are entered.

Specific cut-off dates have been prescribed for enrolment of farmers, debit of premium, remittance of farmers’ premium to concerned insurance company and uploading of data of farmers on NCIP. However, it was noticed that sometimes some banks/financial institutions in some States/Union Territories did not enter the data on NCIP, due to which some farmers could not be enrolled in time. In order to ameliorate against such instances, additional 15 days above the cut-off date for submission of proposal/application by farmers for enrolment have been provided to Banks/Financial Institutions for entry of individual farmer-wise data on the NCIP for enrolment and premium subsidy calculation purposes. However, as banks have to ensure that eligible loanee farmers are not deprived of any benefit under the Scheme due to errors/omissions/commissions of the concerned branch/ PACS, and in case of such errors, the concerned agencies shall have to make good of all such losses.

पीक विमा योजना:
प्रधानमंत्री पीक विमा योजनेअंतर्गत (पीएएफबीवाय) नोंदणी करण्यासाठी राष्ट्रीय पीक विमा पोर्टल ( एनसीआयपी )हे एकमेव साधन आहे. यामध्ये विविध मान्यताप्राप्त बँका किंवा वित्तीय संस्थांच्या मार्फत प्राप्त झालेल्या शेतकऱ्यांच्या अर्जाची नोंदणी होते. शेतकऱ्यांची नावनोंदणी, विम्याच्या हप्त्याची रक्कम अदा करणे, शेतकऱ्यांचा विमा हप्ता संबंधित विमा कंपनीकडे हस्तांतरित करणे, राष्ट्रीय पीक विमा पोर्टल ( एनसीआयपी ) वर शेतकऱ्यांविषयीच्या माहितीची नोंद करणे यासाठी विशिष्ट कट ऑफ तारखा निर्धारित केल्या आहेत. मात्र निरीक्षणातून असे दिसून आले आहे की काही राज्ये आणि केंद्रशासित प्रदेशातील बँका किंवा वित्तीय संस्था एनसीआयपी वर माहिती अपलोड करत नाहीत, त्यामुळे शेतकऱ्यांना वेळेवर नावनोंदणी करता येत नाही.

असे प्रकार होऊ नयेत यादृष्टीने , शेतकऱ्यांचे प्रस्ताव अथवा अर्ज सादर करण्यासाठी, तसेच एनसीआयपीवर वैयक्तिक शेतकरी-निहाय डेटा नोंदणी आणि विमा हप्त्यावरच्या अनुदानाची रक्कम मोजण्याच्या हेतूने, बँका किंवा वित्तीय संस्थांना कट ऑफ तारखेपासून अतिरिक्त 15 दिवस मुदतवाढ देण्यात आली आहे.

मात्र कर्जदार शेतकरी बँकेच्या संबंधित शाखा तसेच प्राथमिक कृषी पतसंस्थांच्या चुकीमुळे किंवा हलगर्जीपणामुळे किंवाखाते पुस्तकांमध्ये चुकीच्या व्यवहारांच्या माहितीमुळे उद्भवलेल्या त्रुटीमुळे या योजनेअंतर्गत लाभ मिळण्यापासून वंचित राहता कामा नयेत, याची खबरदारी संबंधित संस्थेला घ्यावी लागेल, तसेच अशा घटनांमध्ये संबंधित संस्थाना सर्व नुकसान भरून द्यावे लागेल.

  1. Crop Insurance Schemes:
    National Crop Insurance Portal (NCIP) is the only source of enrolment for Pradhan Mantri Fasal Bima Yojana (PMFBY), on which farmer applications from various designated sources including banks/financial institutions are entered.

Specific cut-off dates have been prescribed for enrolment of farmers, debit of premium, remittance of farmers’ premium to concerned insurance company and uploading of data of farmers on NCIP. However, it was noticed that sometimes some banks/financial institutions in some States/Union Territories did not enter the data on NCIP, due to which some farmers could not be enrolled in time. In order to ameliorate against such instances, additional 15 days above the cut-off date for submission of proposal/application by farmers for enrolment have been provided to Banks/Financial Institutions for entry of individual farmer-wise data on the NCIP for enrolment and premium subsidy calculation purposes. However, as banks have to ensure that eligible loanee farmers are not deprived of any benefit under the Scheme due to errors/omissions/commissions of the concerned branch/ PACS, and in case of such errors, the concerned agencies shall have to make good of all such losses.

पीक विमा योजना:
प्रधानमंत्री पीक विमा योजनेअंतर्गत (पीएएफबीवाय) नोंदणी करण्यासाठी राष्ट्रीय पीक विमा पोर्टल ( एनसीआयपी )हे एकमेव साधन आहे. यामध्ये विविध मान्यताप्राप्त बँका किंवा वित्तीय संस्थांच्या मार्फत प्राप्त झालेल्या शेतकऱ्यांच्या अर्जाची नोंदणी होते. शेतकऱ्यांची नावनोंदणी, विम्याच्या हप्त्याची रक्कम अदा करणे, शेतकऱ्यांचा विमा हप्ता संबंधित विमा कंपनीकडे हस्तांतरित करणे, राष्ट्रीय पीक विमा पोर्टल ( एनसीआयपी ) वर शेतकऱ्यांविषयीच्या माहितीची नोंद करणे यासाठी विशिष्ट कट ऑफ तारखा निर्धारित केल्या आहेत. मात्र निरीक्षणातून असे दिसून आले आहे की काही राज्ये आणि केंद्रशासित प्रदेशातील बँका किंवा वित्तीय संस्था एनसीआयपी वर माहिती अपलोड करत नाहीत, त्यामुळे शेतकऱ्यांना वेळेवर नावनोंदणी करता येत नाही.

असे प्रकार होऊ नयेत यादृष्टीने , शेतकऱ्यांचे प्रस्ताव अथवा अर्ज सादर करण्यासाठी, तसेच एनसीआयपीवर वैयक्तिक शेतकरी-निहाय डेटा नोंदणी आणि विमा हप्त्यावरच्या अनुदानाची रक्कम मोजण्याच्या हेतूने, बँका किंवा वित्तीय संस्थांना कट ऑफ तारखेपासून अतिरिक्त 15 दिवस मुदतवाढ देण्यात आली आहे.

मात्र कर्जदार शेतकरी बँकेच्या संबंधित शाखा तसेच प्राथमिक कृषी पतसंस्थांच्या चुकीमुळे किंवा हलगर्जीपणामुळे किंवाखाते पुस्तकांमध्ये चुकीच्या व्यवहारांच्या माहितीमुळे उद्भवलेल्या त्रुटीमुळे या योजनेअंतर्गत लाभ मिळण्यापासून वंचित राहता कामा नयेत, याची खबरदारी संबंधित संस्थेला घ्यावी लागेल, तसेच अशा घटनांमध्ये संबंधित संस्थाना सर्व नुकसान भरून द्यावे लागेल.

  1. Financial assistance to develop Regional Agricultural Produces:
    The Ministry of Food Processing Industries (MoFPI) has been incentivizing setting of food processing industries through Central sector umbrella scheme ‘Pradhan Mantri Kisan SAMPADA Yojana (PMKSY), Production Linked Incentive Scheme for Food Processing Industry (PLISFPI) and centrally sponsored scheme ‘PM Formalization of Micro Food Processing Enterprises (PMFME) scheme across all the country. Under scheme of creation of infrastructure for agro processing clusters, a component scheme of PMKSY, the scheme is aimed at development of modern infrastructure and common facilities to encourage entrepreneurs to set up food processing units based on cluster approach and also to create modern infrastructure for food processing closer to production areas and to provide integrated and complete preservation infrastructure facilitates from the farm gate to the consumer.

For One District One Product (ODOP), the Ministry of Food Processing Industries (MoFPI) under Centrally Sponsored Pradhan Mantri Formalisation of Micro Food Processing Enterprises Scheme (PM FME Scheme), in partnership with the States, provides financial, technical and business support for upgradation of existing micro food processing enterprises. The scheme adopts ODOP approach to reap the benefit of scale in terms of procurement of inputs, availing common services and marketing of products. The Ministry of Agriculture and Farmers Welfare has advised states for convergence of resources towards ODOP from ongoing centrally sponsored schemes such as Mission for Integrated Development of Horticulture (MIDH), National Food Security Mission (NFSM), Rashtriya Krishi Vikas Yojana (RKVY), Paramparagat Krishi Vikas Yojana (PKVY) etc. Similar approach has been suggested to Ministry of Fisheries, Animal Husbandry and Dairying for convergence of their schemes towards ODOP.

प्रादेशिक कृषी उत्पादनांचा विकास करण्यासाठी आर्थिक सहाय्य:
अन्न प्रक्रिया उद्योग मंत्रालय (MoFPI) केंद्रीय क्षेत्रातील छत्र योजना ‘प्रधानमंत्री किसान संपदा योजना (PMKSY), अन्न प्रक्रिया उद्योगासाठी उत्पादन लिंक्ड प्रोत्साहन योजना (PLISFPI) आणि केंद्र प्रायोजित योजना’ द्वारे अन्न प्रक्रिया उद्योगांच्या स्थापनेला प्रोत्साहन देत आहे. संपूर्ण देशात मायक्रो फूड प्रोसेसिंग एंटरप्रायझेस (PMFME) योजना. कृषी प्रक्रिया क्लस्टर्ससाठी पायाभूत सुविधा निर्माण करण्याच्या योजनेअंतर्गत, PMKSY ची एक घटक योजना, या योजनेचा उद्देश आधुनिक पायाभूत सुविधांचा विकास आणि सामान्य सुविधांचा विकास करण्यासाठी उद्योजकांना क्लस्टर दृष्टिकोनावर आधारित अन्न प्रक्रिया युनिट्स उभारण्यासाठी प्रोत्साहन देणे आणि अन्नासाठी आधुनिक पायाभूत सुविधा निर्माण करणे हे आहे. उत्पादन क्षेत्राच्या जवळ प्रक्रिया करणे आणि एकात्मिक आणि संपूर्ण संरक्षण पायाभूत सुविधा प्रदान करणे हे फार्म गेटपासून ते ग्राहकांपर्यंत सुविधा देते.

वन डिस्ट्रिक्ट वन प्रोडक्ट (ODOP) साठी, अन्न प्रक्रिया उद्योग मंत्रालय (MoFPI) केंद्रीय प्रायोजित प्रधानमंत्री फॉर्मलायझेशन ऑफ मायक्रो फूड प्रोसेसिंग एंटरप्रायझेस स्कीम (PM FME स्कीम) अंतर्गत, राज्यांच्या भागीदारीत, आर्थिक, तांत्रिक आणि व्यावसायिक सहाय्य प्रदान करते. विद्यमान सूक्ष्म अन्न प्रक्रिया उपक्रमांचे अपग्रेडेशन. निविष्ठांची खरेदी, सामान्य सेवांचा लाभ घेणे आणि उत्पादनांच्या विपणनाच्या दृष्टीने स्केलचा फायदा घेण्यासाठी ही योजना 44ODOP पद्धतीचा अवलंब करते. कृषी आणि शेतकरी कल्याण मंत्रालयाने मिशन फॉर इंटिग्रेटेड डेव्हलपमेंट ऑफ हॉर्टिकल्चर (MIDH), राष्ट्रीय अन्न सुरक्षा अभियान (NFSM), राष्ट्रीय कृषी विकास योजना (RKVY), परंपरागत यांसारख्या चालू असलेल्या केंद्र पुरस्कृत योजनांमधून ओडीओपीकडे संसाधनांचे अभिसरण करण्यासाठी राज्यांना सल्ला दिला आहे. कृषी विकास योजना (PKVY) इत्यादी. मत्स्यव्यवसाय, पशुसंवर्धन आणि दुग्धव्यवसाय मंत्रालयाला त्यांच्या योजना ODOP मध्ये एकत्र करण्यासाठी तत्सम दृष्टिकोन सुचवण्यात आला आहे.

  1. India clinches 6 medals including 3 gold, 1 silver and 2 bronze on the day 8 of Commonwealth Games 2022:
    Indian wrestling contingent performed exceptionally, winning six medals which included 3 gold, 1 silver and two bronze on the day 8 of Commonwealth Games 2022. Bajrang Punia in Men’s Freestyle 65kg wrestling, Deepak Punia in Men’s Freestyle 86kg wrestling and Sakshi Malik in Women’s Freestyle 62kg wrestling have won gold medals. Anshu Malik bagged silver in Women’s Freestyle 57kg wrestling, while Divya Kakran in Women’s Freestyle 68kg wrestling and Mohit Grewal in Men’s Freestyle 125kg wrestling won bronze medals. India’s medal tally reaches 26 with 9 golds, 8 silvers and 9 bronze medals.

(Sakshi Malik won a historic gold medal in wrestling. Bajrang Punia won his second consecutive gold in wrestling at the Commonwealth Games and created history.)

राष्ट्रकुल स्पर्धा 2022 च्या 8 व्या दिवशी भारताची तीन सुवर्ण, एक रौप्य आणि दोन कांस्य पदकांसह सहा पदकांची कमाई:
राष्ट्रकुल स्पर्धा 2022 च्या 8व्या दिवशी भारतीय कुस्ती चमूने असाधारण कामगिरी करत, सहा पदकांची कमाई केली आहे, ज्यात तीन सुवर्ण, एक रौप्य आणि दोन कांस्य पदक पटकावले आहेत. बजरंग पुनियाने पुरुषांच्या फ्री स्टाईल 65 किलो गटात, दीपक पुनियाने पुरुषांच्या फ्री स्टाईल 86 किलो गटात आणि साक्षी मलिकने महिलांच्या फ्री-स्टाईल 62 किलो कुस्ती गटात सुवर्ण पदक जिंकले आहे. अंशू मलिकने महिलांच्या फ्री-स्टाईल 57 किलो कुस्ती गटात, तर दिव्या काकरन यांनी रौप्य पदक पटकावले तर, मोहित ग्रेवाल याने पुरुषांच्या फ्री स्टाईल 125 किलो कुस्ती गटात कांस्य पदक मिळविले आहे. आता भारताच्या पदकांची संख्या 26 झाली आहे, ज्यात 9 सुवर्ण, 8 रौप्य आणि 9 कांस्य पदकांचा समावेश आहे.

(साक्षी मलिकने कुस्ती स्पर्धेत ऐतिहासिक सुवर्ण पदक पटकावले. बजरंग पुनियाने कॉमनवेल्थ गेम्समध्ये कुस्तीमध्ये सलग दुसरे सुवर्ण जिंकले आणि इतिहास रचला.)